S podzimními měsíci tradičně představujete nové formáty a vaše další plány. Co Český rozhlas ještě čeká do konce roku?

Tou hlavní událostí, která je především technologická, ale zároveň směřuje i k vylepšení a rozšíření obsahů pro posluchače, je zvýšení pokrytí digitálním vysíláním DAB+. Od letošního září má digitální vysílání k dispozici 95 procent populace České republiky. Pokud lidé již mají, a nebo si koupí nový rozhlasový přijímač, který funguje v technologii DAB+, uslyší kromě našich celoplošných stanic i digitální speciály D-Dur, Jazz, Radio Wave či Rádio Junior. V příštím roce se pak budou moci těšit na zcela nový projekt sportovního rádia Radiožurnál Sport. Pro starší generaci připravujeme zase digitální stanici s retro obsahem. Na podzim také došlo k dalším programovým úpravám na stanici Vltava, od kterých si slibujeme, že přilákají nové posluchače. Vltava má také nové znělky a vizuální identitu. Na podporu digitálního vysílání a Vltavy poběží poměrně masivní komunikační kampaně a obě témata budou mít velkou marketingovou podporu.

Co nového chystáte v oblasti podcastů? 

Po zpravodajském podcastu Vinohradská 12, která vyhrála soutěž Podcast roku v obou vyhlášených kategoriích, jsme letos spustili například první hraný podcastový seriál pro mladé Zkouškový nebo nyní aktuálně Filtr, což je podcast zaměřený na mediální výchovu a vytvořili jsme ho s Youtubuerem Lukefrym. Tady je zajímavé, že se tradiční médium, jako je rozhlas, dává dohromady s novou generací autorů, která vyrůstá DIY na internetu.  Samozřejmě připravujeme další podcastové série zaměřené například na seberozvoj, bezpečnost a kauzy v online světě a podobně. 

Na Letní filmové škole v Uherském Hradišti například v rámci programu Českého rozhlasu zaznělo, že nabídnete další řadu Zkouškového. Podcasty jako obdobu klasických rozhlasových her v České republice zatím téměř nikdo nezkouší, je v tom podle vás budoucnost?

Já o tom nepochybuji. Audio jako takové neklade žádné hranici fantazii. Podcast jako specifický žánr zase dokáže být velmi kreativní a kreativitu naopak v oblasti audia podněcuje a posouvá dál. Myslím, že je zde pořád mnoho neprobádaných míst a mnoho možností, jak s podcastem pracovat. Uvidíme, co budoucnost přinese a jestli se také v českém prostředí objeví nějaká opravdu velká podcastová hvězda.

V souvislosti s podcasty se rovněž často mluví o určité vlně zájmu, která se už dříve objevila a zase opadla. Jsou teď podcasty jenom módním výstřelkem, nebo díky rozvoji technologií a dostupnosti internetu bude tento formát stále úspěšnější?

Myslím, že podcasty nebyly a nejsou pouhou módní vlnou. Ukazují nám to i zkušenosti ze zahraničí, přestože se samozřejmě těžko můžeme srovnávat s americkým či britským trhem. To, co ale máme společné a co je setrvalým trendem a funguje i v českém prostředí, je vzrůstající obliba audia. Podcast nemá bariéru lineárního vysílání a umožňuje lidem poslouchat audio kdykoliv a kdekoliv. Což mu dává další výhodu – jakousi možnost být intimnější, osobnější ve vztahu k posluchači. Zároveň s tím podcast může vyžadovat i soustředěnější poslech a více pozornosti. Myslím si, že „podcastový boom“ hned tak neodezní, což je pro rozvoj audia jedině dobře.

Nabídka audiobsahu se právě díky podcastům významně rozšířila. Jak velkou jsou pro vás podcasty konkurencí?

Český rozhlas je největším výrobcem podcastů v naší zemi. Číslo jedna je pro nás denní zpravodajský podcast Vinohradská 12, který už má od doby svého vzniku na kontě miliony stažení. Mezi další populární patří například Historie českého zločinu, Host Lucie Výborné, Buchty, Blízká setkání či Balanc. Vytváříme i nové tematické série. Pro samotný rozhlas je podcast spíše další příležitostí, jak rozšířit svůj obsah a získat nové posluchače, takže ho za konkurenci nepovažuji. Konkurencí pro nás ale mohou být jiní výrobci podcastů z komerční sféry.

Brzy oslavíte roční fungování služby mujRozhlas, od které jste si hodně slibovali. Jak jste s ní spokojeni?

Naším záměrem bylo vytvořit distribuční platformu, která bude do budoucna největším audioportálem v České republice. Start se podařil a službu dále rozvíjíme. Pokud jde o konkrétní čísla, tak každý měsíc navštíví webovou platformu asi 250 tisíc unikátních uživatelů, mobilní aplikaci si doposud nainstalovalo více než 150 tisíc uživatelů. Na mujRozhlas nepublikujeme jenom obsah, který je primárně určen pro lineární vysílání, ale samozřejmě také podcasty a další obsah, který je určen primárně pro online.

Co si Český rozhlas „vzal“ z koronavirové pandemie?

Když se zamyslím nad nějakými pozitivy, tak jsme si především ověřili, že dokážeme zajistit vysílání i v krizových situacích. Také musím ocenit nasazení všech našich zaměstnanců a to, jak zodpovědně se postavili jednak k zajištění vysílání i k práci z domova a k přijatým preventivním a bezpečnostním opatřením. Bude to možná znít trochu divně, ale obecně jsme z období pandemie nasbírali mnoho zkušeností i podnětů, které se týkají provozu Českého rozhlasu. Ať už jde o vytváření záložních týmů a pracovišť, práci na home office či komunikaci se zaměstnanci. Takže jak se říká, všechno špatné je vždy k něčemu dobré.

Do karantény postupně míří stále více lidí, v září se po telemostu vysílali rovněž Otázky Václava Moravce. Jak je na něco podobného připravený Český rozhlas?

Vypadá to, že tady bohužel máme druhou vlnu koronaviru, takže jsme nuceni opět provoz Českého rozhlasu přizpůsobovat a modifikovat tak, abychom zajistili co největší bezpečnost našich pracovníků. Opět jsme například rozběhli ve vysílání práci na několik oddělených týmů či omezili přítomnost lidí zvenčí v našich budovách. Pokud budou počty nakažených stoupat, budeme pravděpodobně brzy čelit situaci, kdy půjdou vyšší počty našich zaměstnanců do karantény. Z jarního období máme naštěstí vyzkoušený fungující systém díky kterému bychom měli být schopni zajistit - i za komplikovaných a ztížených podmínek – vysílání našich stanic, především těch zpravodajských.

A na závěr: Jak podle vás covid-19 ovlivní další vývoj mediálního trhu?

Koronavirus zaskočil celý svět. Jestli nám něco ukázal, tak to byla v počáteční fázi – v rámci Evropy určitě – naše fatální  nepřipravenost na podobné situace. Na druhou stranu nás posléze pandemie semkla v odhodlání jí čelit a dokázat se spořádaně a v klidu přizpůsobit poměrně drastickým opatřením, která znamenala jednak ránu našim osobním svobodám, jednak naší ekonomice.

Po jarní koronavirové vlně vyšlo několik průzkumů, které se týkaly médií. Těšilo mě, že Český rozhlas v nich hrál vždy prim v případě důvěryhodnosti. V období pandemie naše stanice patřily k nejposlouchanějším a rekordy lámaly naše online platformy – například server iRozhlas se v té době dostal na více než tři miliony reálných uživatelů, což je neskutečné číslo. Český rozhlas jako celek měl pak přes čtyři miliony reálných uživatelů.

Pandemie nepochybně zamávala s mediálním trhem po ekonomické stránce. My sami jsme řešili řadu výpadků nasmlouvaných kampaní v oblasti reklamy a pociťujeme pokles příjmů při výběru rozhlasových poplatků. Z hlediska rozvoje mediatypů a obsahu se podle mě nic převratného nestane. Ano, v době pandemie bylo obecně hodně silné internetové a televizní zpravodajství. Český rozhlas  v tomto období také posiloval. Ale to je obvyklý jev, který provází každé krizové období. Jakmile se vše vrátí do normálu, vrací se postupně i návyky publika a mediální trh se znovu ustálí.

 

Text: Jan Januš

Rozhovor byl zveřejněn v zářijovém vydání magazínu I, který vydává portál Info.cz.