Vážení přítomní, vítám Vás před budovou Českého rozhlasu. Je mi ctí, že zde mám možnost krátce pohovořit v den, kdy si připomínáme 52. výročí srpnových události z roku 1968. Jsem rád, že mezi přítomnými vidím několik přímých účastníků tehdejších bojů a že se alespoň s některými z nich mohu setkat osobně a říci jim, jak moc si vážím jejich osobní statečnosti, se kterou se do srpnových bojů o rozhlas zapojili.

Sám patřím ke generaci, která vpád vojsk Varšavské smlouvy v noci z 20. na 21. srpna roku 1968 osobně nezažila. Všechny informace o této době čerpám ze vzpomínek pamětníků, studiem historických pramenů, z vyprávění rodičů a blízkých. Cenným zdrojem informací jsou i rozhlasové nahrávky z této doby. Musím obdivovat osobní statečnost mých tehdejších kolegů, kteří se snažili přes neustávající střelbu na ulici a posléze i v budově vysílat tak, aby zabránili panice a zbytečným ztrátám na životech, aby zajistili posluchačům co nejkompletnější informace o pohybu vojsk na našem území a přinášeli aktuální zprávy o vývoji situace.

V bojích v okolí rozhlasu na místě zahynulo šestnáct lidí, na následky zranění či na jiných místech republiky několik desítek dalších. Milionům ostatních se od základu změnil život. Nadějný proces budování svobodné společnosti se zhroutil a po dlouhých 21 let byla potlačována svoboda, překrucována pravda o celosvětovém dění.

Říká se, že historie má sklon se opakovat. Nedovolme ale, prosím, aby se opakovaly chvíle, kdy lidé museli přijít k Českému rozhlasu a bránit jej. Kdy museli usilovat o to, aby svobodné vysílání pokračovalo a nebylo přerušováno. Český rozhlas vždy v dobách kritických pro český národ působil jako stmelující prvek. Jeho hlas byl slyšet. Vždy pomáhal, vysvětloval, uklidňoval či burcoval k boji. Věřím, že tento hlas svobody a nezávislosti bude znít nadále v našich vzpomínkách a neutichne ani v budoucnu.

Vzpomeňme, prosím, nyní společně na všechny, kteří zde před rozhlasem padli a zaplatili daň nejvyšší. Poděkujme všem, kteří projevili osobní statečnost a boj s okupanty nevzdali. Je naší povinností na jejich činy nezapomenout, připomínat je novým a novým generacím a nedopustit, aby svoboda a demokracie byly znovu potlačeny.

Děkuji, že jste mne vyslechli.

Projev zazněl dne 21. srpna 2020 před budovou Českého rozhlasu.