Komunikace Českého rozhlasu kolem odchodu hudebního publicisty Jiřího Černého byla nešťastná, přiznává v rozhovoru pro Deník N generální ředitel René Zavoral. Dokonce prý kvůli tomu vynadal programovému řediteli Ondřeji Nováčkovi. Prostor pro Černého pořad Klub osamělých srdcí seržanta Pepře již ale v celostátním vysílání nevidí.

Proč jste neprodloužili smlouvu hudebnímu publicistovi Jiřímu Černému, který třináct let vedl pořad na Dvojce?

Chtěl bych odlišit dvě roviny. První je komunikační, která z naší strany nebyla šťastná. Zhruba před čtvrt rokem jsem se dozvěděl, že se ten pořad bude ve schématu Dvojky rušit, stejně jako se rušila celá řada dalších pořadů. Jsou jich desítky, protože Dvojka se postupně mění. Už tehdy jsem programovému řediteli panu Nováčkovi kladl na srdce, že jsou osobnosti, jako je pan Jiří Černý, ke kterým se musíme chovat jinak. Zaslouží si to kvůli tomu, co pro rozhlas udělal, ale také je to člověk, kterého si já osobně nesmírně vážím.

Příští týden se má programový ředitel Nováček s Jiřím Černým potkat. Doufám, že si některé věci vyříkají, a bude-li příležitost, také se s Jiřím Černým potkám a ty věci si řekneme. Byl jsem připraven letos na Prix Bohemia Radio v Olomouci uvést Jiřího Černého do síně slávy, ale kdybych to dneska udělal a šel s tím ven, bude to vypadat, že s křížkem po funuse hasím problém.

A jaká je ta druhá rovina?

Druhá rovina je, že jeho pořad se vysílal 13 let a měl 551 repríz. Jsme připraveni jej kdykoli zreprízovat, což je pro Jiřího Černého určitá forma satisfakce. Přijde mi ale zvláštní říkat, že když někdo má svůj pořad, má ho napořád. Koneckonců náš nejposlouchanější pořad Toulky českou minulostí jsme teď, když se odvysílal 1218. díl, ukončili. Odlišil bych tedy dramaturgické rozhodnutí, kdy se stanice mění a pořad už do formátu nové Dvojky nezapadá, a špatnou komunikaci, které se dalo předejít, kdybychom některé věci udělali, jak jsem programovému řediteli kladl na srdce.

Černý řekl, že se o svém odchodu dozvěděl čtrnáct dní před koncem smlouvy od hudební dramaturgyně Veroniky Rezkové a nakonec za ním přišla vedoucí programu Dvojky Kateřina Dvořáková. I kdyby měl jeho pořad špatnou poslechovost, není tohle podle vás špatně?

Neřekl jsem, že ten program měl špatnou poslechovost. Mění se celá Dvojka a řada pořadů, včetně toho pana Černého, byla ukončena nebo skončí. Samozřejmě se mi nelíbí, pokud je pravda, že se pan Černý tu informaci prvně dozvěděl od paní Rezkové. Programový ředitel to věděl s předstihem a mohl s panem Černým komunikovat napřímo. Dokonce jsem přesvědčený, že to měl být on, kdo ho na to měl připravit a kdo mu to měl vysvětlit, což se evidentně nestalo. Přehodit komunikaci na dopis, na paní Rezkovou nebo na paní Dvořákovou mi nepřijde šťastné. To jsme neudělali dobře. Na druhé straně mě mrzí i některé ataky vůči mé osobě – jako bych já jako generální ředitel rozhodoval, který pořad tu bude nebo nebude. Pokud to někdo říká, neví o chodu Českého rozhlasu nic.

Když tedy poslechovost neklesala, proč Klub osamělých srdcí seržanta Pepře končí?

Bavíme se o stanici jako celku. Poslechovost celé Dvojky je na historickém minimu. Stanice ještě před pěti nebo šesti lety měla 500 tisíc denních posluchačů. Dnes jich má 270 tisíc. Obecně tedy nefunguje schéma jako takové a my stanici chceme posunout dál k mladším posluchačům. Když se bavíme o Dvojce, mladší posluchači jsou 45+.

K rekonstrukci Dvojky se ještě vrátíme. Ale v čem konkrétně pořad pana Černého nespadá do programu Dvojky?

Pořad Jiřího Černého se vysílal ve večerních hodinách jednou týdně, stejně jako country pořad Mirka Černého nebo pořad Miloše Skalky. Celá tato hudební řada byla zrušena. Osobností, jejichž pořady byly skončeny, je více. Vůbec nechápu, že s tím někdo spojuje otázku normalizace. Jiří Černý odvedl velký kus práce a nebráníme se další spolupráci, pokud o ni bude mít zájem, ale ten pořad jako takový už ve schématu prostor nemá.

Ptal jste se pana Nováčka, proč komunikace probíhala tímto způsobem?

Mluvil jsem s ním. Ondřej Nováček ode mě dostal doslova vynadáno za to, jakým způsobem tu komunikaci zkazil. Nepovažuji to z jeho strany za zvládnuté, což on sám uznal. Vytkl jsem mu to. Nic víc v tuto chvíli udělat nemohu. Může mě to maximálně mrzet, což se děje.

Sice o tom přímo nerozhodujete, ale jste šéf Českého rozhlasu. Nemohl jste se tedy ve chvíli, kdy jste měl pocit, že došlo k chybě, s panem Černým spojit a vysvětlit mu to?

Nesmírně si Jiřího Černého vážím, ale poté, co jsem si přečetl jeho rozhovor pro váš deník v minulém týdnu, chci věřit, že nebyl v dobré formě, když vám ho poskytl. Překvapila mě míra arogance, která z něj čišela i na jeho stránkách, a také způsob, jakým oslovoval kolegy z rozhlasu příjmením. Samozřejmě chápu, že jako externista nemusí znát jejich funkční zařazení, ale když jsem si přečetl celý rozhovor, měl jsem z toho smutný pocit.

Ondřej Nováček to jede v příštím týdnu panu Černému vysvětlit, tedy pokud se spolu potkají, protože jsem četl, že pan Černý termín záměrně posunuje, aby ho nechal „vyšťavit“. Doufám, že si to vysvětlí. Když budu mít tu možnost se s ním potkat, rád mu to vysvětlím a osobně se mu za to omluvím, ale nemohu dohlédnout na každou věc v rámci Českého rozhlasu. Pracuje tu 1500 lidí, je tu deset šéfů na prvním stupni řízení a oni musí dělat svoji práci.

Myslíte, že by pan Černý neocenil, kdybyste mu teď zavolal? Nebo mu napsal? Třeba i s ohledem na ten rozhovor. Zajímá mě, jestli máte pochopení pro jeho slova.

Mám pochopení pro slova, že se ho dotklo, že se to dozvěděl z dopisu nebo od paní Rezkové a nikdo ze šéfů stanice mu to nebyl schopen říct. Ale nemám pochopení pro věty typu: „Té partičce v rozhlasu už nemůžu nic věřit. Nevím, kudy se rozhlas vydává.“ Byla tam celá řada zvláštních výroků, které pevně věřím, že by Jiří Černý normálně s časovým odstupem neřekl.

A není to právě o důvod víc ho kontaktovat a vyříkat si to?

Byl bych velmi rád, kdyby nejprve chybu napravil ten, kdo ji způsobil, tedy šéf programu. Jestli se jim podaří v příštím týdnu nalézt společnou řeč, jsem připraven kdykoli do té věci vstoupit. Mrzí mě, jak se to otisklo směrem k rozhlasu. Jiřího Černého si pořád vážím.

Pan Černý v tom rozhovoru zmínil, že s ním nyní pan Nováček diskutuje o možnosti, že by měl svůj pořad na Českém rozhlasu Vltava. Je to podle vás stále ve hře?

Byl bych nerad, kdyby se klín vytloukal klínem. Pokud jde o Vltavu, tak o této možnosti se předtím vůbec nemluvilo. Je to věc, kterou jsem se dočetl v médiích a budu to chtít vysvětlit. Předpokládám, že i paní šéfredaktorka Haladová, která převzala Vltavu od 1. února, má představu, kudy tu stanici chce vést. Nejsem si jistý, jestli pořad Jiřího Černého svým žánrem a formátem do schématu Vltavy jako artové stanice zapadá.

Vy sám byste pro to byl?

To teď nemohu říci. Ale jak Vltavu znám a jak vnímám konkrétní pořad Jiřího Černého, tak si ho tam představit neumím. Měla by se ubírat jiným směrem.

Kdyby to tedy bylo na vás, pan Černý by novou nabídku nedostal?

Kdyby to bylo jenom na mě, tak bych před čtvrt rokem panu Černému vysvětlil, proč jeho pořad na Dvojce končí, a domluvili bychom se na tom, že bychom ho vysílali na regionálních sítích rozhlasu.

Jiří Černý řekl, že neprodloužení smlouvy předcházel návrh snížení platu ze 4000 na 2000 korun za jeden díl. Dá se říct, že kdyby tu nabídku nižšího honoráře přijal, v rozhlase by zůstal?

Přiznám se, že tuto informaci jsem vůbec nepochopil. Že s ním někdo řešil snížení honoráře ze 4000 na 2000, jsem se dozvěděl z médií a chci si to nechat od šéfové programu Dvojky Kateřiny Dvořákové vysvětlit. Zaprvé, 4000 korun za hodinový pořad tohoto typu nepovažuji za horentní sumu, a zadruhé, pokud by se ten pořad nějak zásadně neměnil ve stopáži, nemělo by takové snížení honoráře žádný legitimní důvod. Rozumím tomu, že to Jiří Černý odmítl.

Řekl také, že doktor Václav Větvička má za tříhodinový pořad honorář 2300 korun. Nechcete tedy teď prověřit, kolik externisté dostávají?

Na honoráře jsme v letošním roce dali o dalších deset milionů korun navíc, takže já to s kolegy z výroby nebo z vysílání budu řešit.

Vedoucí kulturní rubriky v Respektu Jan Vitvar v souvislosti s odchodem Černého připomněl konec Petra Fischera a řekl, že to zapadá do systému, kdy Český rozhlas nechce mít mezi sebou lidi, kteří mají ostré názory a nechávají je veřejně slyšet. Je třeba i tohle důvod?

Nezlobte se, ale Jiří Černý měl hudební pořad. Neměl pořad, který by se věnoval politice nebo zpravodajství.

Ale rád komentuje veřejné dění.

Ano, ale veřejné dění komentuje i řada mých dalších kolegů. Soudy, které vzniknou na případu dvou lidí, jenom uráží zbytek rozhlasových pracovníků, kteří také komentují dění, ať už na svých profilech, nebo jinde. Považuji to za nesmysl, nevím, proč by se Český rozhlas měl zbavovat lidí, kteří rádi něco komentují. Nevím, proč se to dává do souvislosti. Neprodloužení smlouvy panu Fischerovi a zároveň tato záležitost s Jiřím Černým je nešťastná shoda náhod.

Pan Vitvar narážel na to, že šlo o dvě silné osobnosti, které se nebojí říkat nahlas kritické názory.

Vy si myslíte, že jsou tu kolegové, kteří kritické názory neříkají? Že je neříkají na svých poradách? Že je neřeší na svých grémiích? Že se tu nehádáme každý den?

A oni je říkají veřejně?

Říkají je zcela veřejně.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy jste v souvislosti s kauzou Petra Fischera doslova řekl: „Je to mediální lynč. Co jste popsal, je mediální lynč, který proti mně vyvolala skupina, která protestuje.“ Kdo je ta skupina, která jej podle vás vyvolala, a proč?

To, co se kolem toho rozjelo, jsem skutečně za mediální lynč považoval. Vy nečtete e‑maily, které mi chodí, nebo věci, které zaznívají na sociálních sítích. Jsou to sprostá slova, nadávky, vulgarity, které se dotýkají mé osoby, mé rodiny a dalších. Mediální lynč byl velmi silný, protože média v tu chvíli nepublikovala několik našich vyjádření. Do médií jsme poslali i vyjádření k Jiřímu Černému, které bylo velmi upřímné, a vůbec nikde se neobjevilo. Objevily se pouze výroky Jiřího Černého. Proto část médií podezřívám z manipulativnosti a ze snahy lynčovat jak moji osobu, tak poškozovat Český rozhlas. Upřímně článek v Respektu, který hovoří o jakési normalizaci, a také jeho titulka, že tady vysílá rádio normalizace, mi nepřipadá normální.

Respekt se vás snaží poškodit?

Já jsem to panu Taberymu (šéfredaktor týdeníku Respekt, pozn. red.) napsal velmi upřímně.

A jaký je ten důvod? Proč by to dělali?

To se zeptejte jich, já nerozumím tomu, proč obálka Respektu má název Vysílá rádio normalizace. Je to urážka Českého rozhlasu, je to urážka zaměstnanců Českého rozhlasu.

A váš názor, proč to Respekt dělá?

Já nemluvím jen o Respektu. Podívejte se, co o mé osobě napsalo Forum24 nebo i jiná média, o tom si opravdu mohu myslet své. Nebudu to více rozebírat, ale myslím si, že to je snaha poškodit člověka, jenž se nebojí říct názory, které některým lidem úplně nekonvenují.

Zmiňujete, že to vyvolává určitá skupina lidí. Můžete tedy být konkrétní, kdo to vyvolává?

Když si vezmu kauzu kolem Petra Fischera, jsem dodnes bytostně přesvědčený, že za tou iniciativou stojí sám Petr Fischer, jeho zaměstnankyně paní Klusáková a podobní. Oni vědí, o kom mluvím. Už to, že petice i články na jeho podporu vznikly v září, kdy se ještě o Petru Fischerovi nejednalo.

Nicméně už přes léto hodně rezonovala kauza takzvaného porna na Vltavě. Nemohl mít tehdy Petr Fischer oprávněný pocit, že o místo přijde?

Tři čtvrtě roku před tím, než se celá kauza porno diskutovala, seděl u mě v kanceláři a řešili jsme jiný případ sprostých slov v pořadech Vltavy. Dohodli jsme se, co s tím budeme dělat, že to budeme značkovat a dávat oznámení dopředu. Nic z toho, co jsme si řekli, pak nedodržel.

Oznámení, že v tom pořadu bude třeba slovo penis?

Česká televize má jednoduchou věc, udělá hvězdičku nebo tam napíše nějakou poznámku. V našem případě to musíte říct textem. A poznámka, že pořad může obsahovat i nevhodné výrazy, je myslím to nejmenší, co Český rozhlas Vltava mohl v danou chvíli udělat. Ale znovu říkám, pro mě ta kauza porno není vůbec žádnou kauzou. Je to směšná záležitost, která je přeceňovaná.

Čili přestože jste měli určité rozpory a vy jste mu vysvětloval, jak by tyto věci měl značit, byl jste ještě na podzim s jeho prací spokojený?

Když Petr Fischer před dvěma lety nastupoval, řekli jsme si, co je jeho úkolem, a k něčemu se zavázal. A to v termínu do listopadu 2018 nesplnil. To byl jeden z důvodů. Další důvod byl, co už jsem říkal, tedy ztráta důvěry. V momentě, kdy se na některých věcech domluvíme, a on to nesplní, když vidím, že vynáší informace, které má pouze on, já a programový ředitel, do médií, nemám důvod mu věřit. A já vím, že jsem vysmíván za slova ztráta důvěry. Ale když budete s někým spolupracovat a důvěru ztratíte, tak s ním dál spolupracovat nechcete. Využil jsem své manažerské možnosti mu tu smlouvu neprodloužit.

Jedním z důvodů jeho odchodu byl i pokles poslechovosti, ta nicméně podle posledních dat Radioprojektu spíš roste.

Já si počkám na další čísla Vltavy, do jaké míry je to skutečně výsledek práce Petra Fischera a do jaké míry je to výsledek toho mediálního humbuku, který se na konci roku odehrál. Radioprojekt hodně pracuje se znalostí značky. Jsem o tom přesvědčen nejen já, ale například i šéf našeho výzkumu.

Vraťme se k rekonstrukci stanice Dvojka, kterou jste nastínil už v úvodu. Váš mluvčí Jiří Hošna pro Echo24 řekl, že se rekonstrukce dotkne zhruba dvacítky pořadů. Kolik pořadů – jako ten pana Černého – skončilo úplně?

Ale to jsou teď opravdu dotazy na programového ředitele. Všechny vám teď neřeknu. Mění se například dopolední schéma. Host do domu už nevysíláme, je tam pořad Terezy Kostkové. Stejně tak skončil pořad v poledních hodinách, který nahradila Halina Pawlowská. Máme připravené pořady s dalšími interprety, změn je celá řada. Máme dětské vysílání, například od sedmi hodin večer Klub rádia Junior. A jednou ze změn je i pořad Jiřího Černého.

Čím si podle vás Halina Pawlowská získá posluchače, čím je může oslovit?

Ona má pořad, který vychází z lidských příběhů. Mimochodem věta, že za Jiřího Černého přichází Halina Pawlowská, je nesmysl. Jeho hudební pořad nenahrazuje Halina Pawlowská. Ona přichází jako svébytná moderátorka poledního pořadu, stejně jako je Tereza Kostková svébytnou moderátorkou dopoledního pořadu. A musíme počkat za rok na čísla, zda se s poslechovostí Dvojky skutečně něco stane. Myslím, že je předčasné hodnotit Halinu Pawlowskou a další moderátory, dokud neměli šanci se ukázat.

Server Hlídací pes přinesl informaci, že jste si pořídil nové volvo za 1,35 milionu korun na reprezentaci, což vyvolalo poměrně ostré reakce. Proč jste se k této koupi rozhodli?

Byl jsem první, kdo nadával a křičel, když mi sdělili, že veřejnou zakázku vyhrálo Volvo. Přesně z těch důvodů, o kterých mluvíte. Protože jsem věděl, jak populisticky to bude opět využito některými českými médii a jakým způsobem na to někteří zareagují. To auto bylo kupováno v rámci běžného autoprovozu Českého rozhlasu, transparentně veřejnou zakázkou. A do veřejné zakázky se bohužel přihlásili pouze dva prodejci, kteří nabídli dvě vozidla značky Volvo. Byl bych velmi rád, kdyby někdo nabídl superb, koneckonců je v něm víc místa než ve volvu.

Takže nejste rád, že máte zrovna tento vůz?

Český rozhlas pořizoval vozidlo ve veřejné zakázce a Volvo vyhrálo v transparentním řízení. Mimochodem cena toho vozidla je prakticky totožná s cenou stejně vybaveného superbu. Co se objevilo v jiných médiích, je naprostý nesmysl. Nehledě na to, že volvo má v tuto chvíli stejnou výbavu, jako má superb, který využíval generální ředitel Peter Duhan.

 

Text: Barbora Janáková, Hana Mazancová​

Rozhovor byl zveřejněn 7. 3. 2019 v Deníku N